Dýcháním proti bolesti

Dýcháním proti bolesti

Vloni před Vánoci jsem ve výloze místního knihkupectví zahlédl titul, který mě okamžitě zaujal. Byla to kniha Wim Hof – Ledový muž. Jediná autorizovaná kniha Wima Hofa o převratné metodě, jak využít svůj fyzický a duševní potenciál. Chvilku jsem uvažoval, jestli ji mám koupit nebo ne a nakonec se moje peněženka ztenčila o čtyři stovky. Dobře jsem udělal.

V tomto článku si dovolím nabídnout laskavému čtenáři něco jako návod na krizovou intervenci pro chvíle, kdy do života přijde fyzická bolest. Čas od času se s ní setká každý. Je celkem lhostejné, jestli je slabá nebo silnější, princip metody je v obou případech stejný. Z osobní zkušenosti můžu potvrdit, že určitým způsobem dýchání je možné změnit vnímání bolesti. Je to jakoby jste se sjeli z vlastních zásob. Z endokanabinoidů, které se vytvoří ve vašem těle, ale bez vedlejších účinků.

wimhofak.jpeg

Aby bylo hned na začátku jasno a taky aby mě někdo nechytal za slovo: je samozřejmé, že se zlomenou rukou pojedu nejdřív do nemocnice a nebudu se snažit zlomeninu rozdýchat. To můžu až potom, co dostanu sádru :-) Jedná se o metodu, kterou lze použít, když jste vyčerpali všechny akutní možnosti a ono to pořád, kurva, bolí. Já osobně jsem si v posledních měsících opravdu „užil“, když se moje meziobratlová plotna rozhodla zajít si na výlet k nedalekému nervu a oblažovat ho svou přítomností. V období největší krize, kdy jsem se kvůli bolesti ani nevyspal, jsem si vzpoměl, že v knize Wima Hofa je spousta různých návodů a jeden z nich se týká mojí aktuální situace. Návod na straně 149 mně umožnil v noci usnout bez nutnosti použití analgetik. Nebylo to tak pokaždé a někdy jsem byl rád, že ty růžové „lentilky“ existují, nicméně polykat prášky pro mě není dlouhodobě přijatelné řešení. Obzvášť v situaci, kdy je po ruce metoda, která účinkuje podobně. 

Teď přejdu rovnou k věci. Nebudu přepisovat zmiňovaný návod z knihy a raději vše popíšu svými slovy, včetně mé vlastní mírné modifikace.

1. Pohodlně si lehněte nebo sedněte, podle toho, co vám vyhovuje. Uvolněte se a zaměřte svou pozornost na místo, které vás bolí.

2. Pětkrát se zhluboka nadechněte a vydechněte. Opravdu zhluboka, až do břicha, ne jenom povrchně do plic.

3. Potom ještě 20x hlubokých nádech a volný výdech. Nosem nebo hubou, je to úplně jedno. Pomalu, nikam nespěchejte.

4. Po dvacátém výdechu ještě jeden hluboký nádech, volný výdech a zadržte dech na dvacet až třicet sekund. Pozorujte, co se ve vašem těle děje.

5. Následuje poslední hluboký nádech a zadržení dechu na 15-20 sekund. V průběhu zádrže zatlačte dech směrem k bolavému místu a zatněte kolem něho svaly (pokud to jde).

6. Vydechněte a uvolněte se.

První kolo máte za sebou a můžete pokračovat ještě jedním nebo dvěma, podle toho, jak se cítíte. Mně většinou stačilo zadýchat si dvakrát a potom pozorovat, jak se mění vnímání bolesti. Nevím, jak to popsat slovy, je to dost niterný pocit, nicméně došlo ke změně vnitřní chemie organismu a to, co ještě před chvilkou bolelo hodně, najednou bolí míň. Psal jsem o tom na začátku, jakobyste se zhulili z vlastních zásob. Také jsem vypozoroval, že místo v těle, kde je nějaký problém, začne při hlubokém dýchání reagovat. Nemusí to být úplně příjemné, ale nenechte se tím odradit.

Faktem je, že zveřejnění tohoto příspěvku jsem hodně zvažoval, ale pokud to pomůže alespoň jednomu člověku, má to smysl. Na závěr chci poděkovat Wimu Hofovi, jeho týmu a taky nakladatelství Jota, díky kterému kniha vyšla na našem trhu. Zároveň každému čtenáři přeju, aby podobný návod nikdy ve svém životě nepotřeboval.

Vytisknout stránku Vytisknout stránku3. 6. 2021, 07:21, zobrazeno 164x